Na domácí ME 2005 nevzpomínají hráčky v nejlepším
P R A H A - Rok 2005. Novým papežem se stává Benedikt XVI., začíná vysílat ČT 24, Londýn je zasažen teroristickými útoky. To je jen hrstka událostí, které si svět pamatuje z tohoto roku. Mezi nimi snadno zanikne i jedno malé mistrovství Evropy žen v softballu, které pořádala malá země v srdci Evropy.
Letošním pořadatelem mistrovství Evropy je samozřejmě Praha. Není to ovšem poprvé, co se obdobný šampionát v našem hlavním městě pořádá. Dějištěm hlavního turnaje evropských reprezentačních týmů byla Praha i v roce 2005. Jaký turnaj vůbec byl?
Týmy a celkové umístění
Začněme od konce. Mistryněmi Evropy se staly hráčky Itálie, které si ve finále poradily s Řekyněmi celkem jednoznačně 5:0. Nutno dodat, že oba týmy byly posilněny naturalizovanými hráčkami ze Spojených států amerických. „Myslím, že to bylo poprvé, minimálně v takovémto počtu, co ostatní týmy měly posily ze zahraničí. Americké Řekyně nebo Italky určitě zvedly úroveň ME,“ myslí si i po letech Dina Pfeiferová.
.jpg)
Český tým hrál ve skupině A. Po porážkách od silných týmů Itálie a Velké Británie přišly dvě shodné vítězství o pět bodů nad švédským a německým výběrem. Češky tedy ve skupině skončily třetí a posunuly se do skupiny semifinálové. Zde již ovšem bohužel nastal menší výpadek. Češky si do ní již přinesly dvě prohry ze základní skupiny a následně prohrály i s Ruskem a Řeckem. Porazit dokázaly pouze Holandsko.
Pohled do českého týmu
Z českého pohledu se jednalo o spíše nepodařené představení. Národní tým skončil na konečném šestém místě, což bylo pro výběr trenéra Tomáše Kusého zklamání. „Upřímně na ME z roku 2005 nemá nikdo z nás nějaké extra vzpomínky, byl to docela propadák,“ přiznala jedna z opor týmu Eliška Pojerová, která je ve výběru i tento rok. Spolu s ní si tuto událost zopakují i Jitka Horová, Lenka Jaklová, Lenka Spurná, Lucie Maršíková a Dina Pfeiferová. „Na ME nevzpomínám. Sice bylo mé první v ženské kategorii, ale nepředvedly jsme výkon, na který jsme měly a nesplnily jsme náš cíl, kterým byla medaile. Není tedy moc důvodů proč vzpomínat právě na toto mistrovství,“ dodala právě Pfeiferová. Samy hráčky říkají, že jsou ovšem letos o poznání lépe připraveny. Tým má více zkušeností z mezinárodních turnajů i zahraničních angažmá některých hráček, které by rády navázaly například na jiné domácí ME. „Nejlepší domácí ME bylo v roce 2001, na to se dá vzpomínat v dobrém,“ dodala Pojerová.
.jpg)
Sama Eliška Pojerová poté byla společně s Kateřinou Dvořákovou zpětně jmenována jasným tahounem a velkou osobností týmu, o čemž svědčí i jejich osobní statistiky. Dvořáková byla nejlepší pálkařkou domácích s průměrem 0.308 a zaznamenala také nejvíce hitů, přesně 8. Pojerová měla druhý nejlepší objektivní pálkařský průměr 0.381, dokázala vystát nejvíce met a také patřila k nejlepším českým nadhazovačkám.
Nyní nezbývá než se těšit i na domácí kulisu, kterou jistě vytvoří masy fanoušků. „Hraje se mi dobře, diváci v Čechách umí vytvořit dobrou kulisu a vyhecovat k výkonu. Myslím, že po tolika letech už z toho nebývám ani nervózní,“ dodala ještě závěrem Pfeiferová, která patří k jedněm z nejlepších pálkařek současného českého týmu.
